Abertamy se zapsaly do historie jako rukavičkářská metropole. Výroba rukavic živila obyvatele Abertam bezmála 150 let a prosperita místních rukavičkářů výrazně změnila také urbanistický ráz města. Mnohé hrázděné domy a typické krušnohorské horské chalupy byly ve 20. a 30. letech minulého století nahrazeny moderními, mnohdy luxusními vilami a činžovními domy. Některé z nich jsou dodnes zachovalými architektonickými skvosty. Výrazně do architektury města zasáhl rukavičkářský rod Zenkerů, který v Abertamech zanechal architektonicky zajímavé, moderní stavby vilového charakteru. Vila Felicitas (Zenker) je jednou z nich. Jedná se o raritně zachovalý objekt s mnoha původními prvky. Pro její výjimečnou zachovalost se jí občas také přezdívá vila Tugendhat Karlovarského kraje. Objekt je dnes zapsanou nemovitou kulturní památkou patřící městu Abertamy.
Vila čp. 286 v Hornické ulici v Abertamech je samostatně stojící vila s obytným podkrovím, zastřešená poměrně strmou valbovou střechou. Strohá kubická hmota objektu, pročleněná v patře dvojicí nárožních polygonálních arkýřů a v úrovni střechy pronikem mohutných sedlových vikýřů, je doplněna dlouhou prosklenou lodžií v patře, vynášenou subtilními cihlovými pilířky. Obdélná okna jsou dřevěná posuvná (tzv. americká), v přízemí jsou před okna osazeny dekorativní mříže. Interiér je řešen velkolepě, za vstupním vestibulem se nachází hala se schodištěm do patra v duchu Raumplanu.
Na princip prostorového strukturování půdorysu upomíná i obdélné okno osvětlující schodiště z haly. Hala je obložena hnědým mramorem v kombinaci se světlými mramory u parapetní zídky schodiště. Pod velkým trojkřídlým oknem haly jsou umístěny mramorové květinové truhlíky se skleníkem uprostřed (skleník má důmyslně řešené větrání s odtokovým žlábkem pro kondenzovanou vodu).
Vedle schodišťové haly je situována koupelna s posuvnými dveřmi, obložená růžovým mramorem s původním vybavením – vana, vodovodní armatura včetně kohoutků a dokonce i s originálním masážním koutem. Dále je zde umístěna kuchyně s původním kachlovým sporákem a vestavěnými skříňkami (kredencí). Na kuchyň byla napojena velká jídelna s originální nábytkovou sestavou, kam bylo zabudováno i podávací okénko z kuchyně. V nároží s polygonálním arkýřem se nacházela pracovna, kde se zachovala dekorativně pojednaná svítidla. Na halu se napojují pokoje s vestavěným umyvadlem do skříňové sestavy i vstup na prostornou lodžii. Prostorové uspořádání i architektonické detaily odkazují zřetelně na školu Adolfa Loose. Vilu měl údajně podle pamětníků stavět švýcarský architekt. Poté, co v roce 1959 vzniklo v Abertamech Lesnické odborné učiliště, bylo do vily umístěno jeho ředitelství. Díky vynikající úpravě vnitřní dispozice a množství unikátně zachovaných architektonických i umělecko-řemeslných prvků je zmiňovaný dům čp. 286 v Abertamech velice hodnotným objektem, který svou hodnotou přesahuje rámec Karlovarského kraje a je možno jej stavět do jedné řady se stavebními díly, jakými jsou Müllerova vila v Praze, nebo domy s Loosovými interiéry v Plzni či Vídni.
Lubomír Zeman, Slavné vily Karlovarského kraje
